V průběhu ledna roku 2022 se naše jednotka setkala s poměrně mimořádným požárem, při kterém byly v bytě zasaženým požárem nalezeny nezvyklé chemické látky, které způsobily poškození ochranných prostředků, které mají hasiči k dispozici.
Hasiči se při svých zásazích setkávají jak s bytovými, či domovními požáry, ale také s požáry v zemědělských družstvech, výrobních a zpracujících podnicích, kde se mohou vyskytovat v určitě míře velmi hořlavé, nebo zdraví škodlivé látky. Na to jsou připraveni, školeni a cvičeni.
Ale zatímco pokud zasahují ve firemních prostorách, velmi rychle jsou schopni získat přesnou informaci o množství hořlavých či nebezpečných látek, stejně tak získají rychle i informaci o tlakových lahvích, přívodech sítí a dalších okolnostech ztěžující případný zásah. Zároveň získají informaci i o množství těchto látek (s přesností prakticky na litry, či kg) a k typové listy, ze kterých je jasný předepsaný postup hašení, neutralizace, či likvidace. A to nehovořím o tom, že každá místnost, kde se s podobnými látkami manipuluje je předepsaným způsobem označená na vstupních dveřích.
U bytových, či domovních, nebo i vozidlových požárů bohužel nevědí zasahující hasiči téměř nic. Až otázkami na majitele (pokud jsou přítomní, či schopní vypovídat) případně výpověďmi od sousedů či svědků, se zasahující hasiči mohou např. dozvědět, že havarované vozidlo patří řemeslníkovi a jsou v něm tlakové lahve s propan-butanem, stlačeným vzduchem či různými hořlavými, či těkavými odmašťovadly. Stejně tak pátrají i v panelových domech po malých P-B lahvích na vaření, setkávají se z vysokým množstvím nejrůznějších ředidel, odmašťovadel, barev a dalších hořlavých chemických přípravků a desítkami tlakových nádob ve formě sprejů apod. K tomu se také v bytech nacházejí nádoby se rtutí, či se jedná o starší stavby, kde se jako stavební materiál nachází azbest.
Při bytových požárech také vznikají látky, se kterými se hasiči nesetkají ani v označeném nebezpečném prostředí, nebo provozu. Jedná se o desítky nebezpečných látek, které vznikají zejména po sražení plamenů, ochlazení hoření a následném nedokonalém hoření. Jedná se o tak toxické látky, z nichž některé z nich, např. fosgen, byly použity jako bojové otravné látky během první světové války a dodnes je zakázáno jejich používání.
Z rozmanitosti zásahů a rozlišnosti látek, se kterými hasiči přicházejí do styku je jasné, že po celou dobu zásahu musí používat autonomní dýchací přístroje s obsahem stlačeného vzduchu. Právě z důvodů různých chemických látek není možné používat respirátory, neboť ty chrání majitele vždy pouze před jasně danými chemickými látkami. Z těch samých důvodů není možné bezprostředně po zásahu vpouštět do objektu osoby, která nemají stanovené ochranné prostředky.
Co vzniká při hoření některých materiálů?
Při dokonalém hoření za dostatečného přísunu kyslíku vzniká:
Při nedokonalém hoření za nedostatku kyslíku (žhnutí, doutnání) vzniká:
Zdroj: JS a Alarm Revue leden/únor 1997