Hasiči.Varnsdorf.cz

Od začátku 19. století až do druhé poloviny padesátých let století dvacátého hasiči ve spolupráci s městem marně hledali vhodné a důstojné podmínky pro umístění techniky, nářadí, výzbroje a výstroje, neboť už v roce 1846 měly varnsdorfské obce 24 velkých a malých stříkaček a 34 žebříků. Toto vybavení měly ve vlastních kolnách nebo u soukromníků.

Po založení hasičského sboru hasiči obsluhovali 5 obecních stříkaček a další techniku získali v roce 1867, kdy se k nim připojili hasiči z Nového Francentálu, Floriánsdorfu a ze Starého Francentálu.

Místem prvního uložení se stala přístavba u tělocvičny na dvoře Fröhlichova hostince v místě bývalého hotelu Sport, který vznikl rekonstrukcí Hotelu Union, kde je však hned zprvopočátku postihl osud hasičského sboru nedůstojný – přístavba i s veškerými uloženými věcmi podlehla ohni.

Dalším místem byla v roce 1870 nově postavená hasičárna mezi školou na náměstí, radnicí a tělocvičnou, jejíž součástí bylo od roku 1866 i leziště pro lezecký výcvik, věž na sušení hadic a od roku 1875 zázemí ve společné tělocvičně. Venkovní prostory vedle tělocvičny nakonec sloužily hasičům až do roku 1953.

Po první světové válce se hasičský sbor zcela oddělil od tělovýchovného spolku DTV a stal se samostatnou organizací podle spolkového zákona. Zbrojnici měli němečtí hasiči dlouhá léta v objektu firmy G. A. Fröhlich, syn a spol. (po válce Velveta 6/1). Nářadí, které se do těchto prostor nevešlo, měli uskladněné v bývalé stodole v místě vodárny. Další prostory pro techniku a vybavení poskytovaly hasičárny rozmístěné po celém městě a na Studánce. Mezi nejdůležitější patřily krásné cihlové hasičárny v I., II., III., V. a VI. okrese, na Pěnkavčím vrchu (Finkenhübel) a na Studánce (Schönborn).

Na lepší časy se hasičům začalo blýskat až těsně před druhou světovou válkou. Ve snaze získat místo osmi samostatných hasičáren a garáže pro žebřík jednu vlastní centrální zbrojnici byl v letech 1937–38 zhotoven projekt nové hasičské zbrojnice s výcvikovým prostorem vedle č. p. 2080 na rohu ulic Am Graben (Na Příkopech) a Schmeykal Strasse (Kmochova).

Kvůli druhé světové válce a nedostatku finančních prostředků se tento projekt nerealizoval, hasiči zůstali dále až do roku 1948 ve firmě Velveta. Jejich dávné přání se začalo plnit až po roce 1947, kdy jim byl přidělen zděný objekt u továrny Anton Otto č. p. 550 včetně přilehlého rodinného domu č. p. 552 v Husově ulici, kde jsou hasiči dodnes.

Jednání o stavbě byla sice zahájena už v roce 1946, vlastní stavba ale započala až v roce 1949. V roce 1950 byl objekt přestavěn na ústřední hasičskou zbrojnici a v zahradní části (směrem k původní továrně) byl doplněn vodní nádrží o úctyhodných rozměrech 23×19×2 metry. Pro kanceláře a dva byty bylo vyčleněno 132 060 m², pro provoz 312 150 m². V budově byly čtyři garáže pro techniku a opravářskou dílnu.

19. 2. 1952 byl přijat závazek o dostavbě hasičské zbrojnice v rámci akce 5M, jako brigádníci zde pracovali převážně členové hasičského sboru a zaměstnanci Městského národního výboru. Dostavěna byla zasedací síň pro školení a schůze v mezipatře a v roce 1953 byla v rámci téže akce provedena úprava terénu před hasičskou zbrojnicí. Zbrojnice byla dokončena v roce 1955 a celkem stála 214.000 Kčs. V roce 1960 hasiči opětovně žádali MNV o výstavbu vyprojektované sušicí věže na hadice, tato věž však nebyla nikdy postavena.

V roce 1962 činila odhadní cena zbrojnice 838.104 Kčs. V sedmdesátých letech měl sbor ještě v užívání garáže skladu OD Textilie na Národní č. p. 499. Kvůli nedodržování podmínek však byla tato smlouva v roce 1980 vypovězena. V létě roku 1967 byl na základě demoličního výměru zbourán dům č. p. 552 včetně polozděných kůlen. Přestože nový hasičský objekt dostal v roce 1955 číslo 527, dodnes je veden pod původním číslem 552.

Na přestavbě bylo odpracováno 607,5 z původně plánovaných 1200 brigádnických hodin a jako součást závazku bylo odevzdáno 300 kg barevných kovů. V letech 1986–1988 byla v akci „Z“ zahájena přístavba hasičské zbrojnice a částečná rekonstrukce původního objektu. Přistavěny byly garážová stání, garáž pro autobus, ocelokolny, sklady pohonných hmot a hadic, vrátnice a areál protiplynové služby.

Pokud se zmiňujeme o objektech, o které se hasiči starali, nesmíme zapomenout na hrad Tolštejn a na hasičskou zbrojnici na Studánce, která byla až do začátku devadesátých let využívána jako úložiště momentálně nepotřebné techniky a materiálu. Tento objekt byl později pro jeho nevyužívání, stejně jako ostatní požární zbrojnice na území města, městem odprodán.

Jiří Sucharda