Dnešní den nám způsobil vrásky hlavně včera, kdy jsme marně vymýšleli nějaký náhradní program pro případ trvalého deště.
Po delší debatě jsme moudře rozhodli, že ráno bude moudřejší večera – a bylo. Probudili jsme se z
chladné noci do sychravého zataženého rána, ale bohudík nepršelo. Rozhodli jsme se, že výlet bude a v 9:15 vyrazili na vlak do Týniště. Odtud jsme se
pěšky přesunuli asi 2 km ke zřícenině hradu Sion, kde už čekali naši vedoucí s auty a připravili několik her. Družstva, která zrovna nejezdila na lyžích (pro 5 osob), nevrhala létající talíře ani obroučky a nezápolila s kuličkou v bludišti, si prohlédla zbytky zříceniny hradu Jana Roháče z Dubé, na které byl v roce 1437 zajat, a následně v Praze popraven.
Po obědě z přivezených balíčků jsme se vydali v desetiminutových odstupech po družstvech směrem na jih, k táboru. Každé družstvo bylo vybaveno mapou s označenou trasou k Pastvickému rybníku, kde byla další zastávka. Cesta byla dlouhá asi 6 km a vedla převážně lesem. Když jsme se nakonec u rybníka sešli
(při plánování se v něm mělo koupat!), vyplnili děti další náročné úkoly (přechod čokoládovým mořem, chůze s míčem bez jeho držení, vázání obřího uzlu) a snědly svačinu. Pak jsme se ve dvou skupinách vydali na druhou část pochodu, opět po lesních cestách, a asi po 5 km jsme se těsně před šestou hodinou vrátili do tábora, kde na nás už v jídelně čekaly špagety.
Děti byly trochu provlhlé (několikrát za den spíše mrholilo než pršelo, ale hlavně cesty byly dost mokré), snad i mírně unavené, ale po večeři a
převlečení to na nich už rozhodně vidět nebylo. A tak můžeme dnešní výlet jednoznačně považovat za úspěšný.