Hasiči.Varnsdorf.cz

V rámci praktické přípravy nosičů dýchací techniky v jednotce Varnsdorf, proběhly v letošním roce dva výcviky ve specializovaných polygonech. Prvním byl v květnu polygon Báňské záchranné služby v Hamru na Jezeře, který představuje reálný zásah v prostředí podzemí, sklepních či důlních prostor.

Pro velký úspěch jsme jako druhý polygon vybrali tréninkové pracoviště v Žitavě, kterým projde ročně více jak 800 hasičů.

Při prvotní návštěvě a jednání s velitelem stanice byly dohodnuty veškeré podrobnosti ohledně podmínek provozu, přípravy hasičů, jejich potřebných dokladů a finanční náhrady za výcvik, byl vybrán termín 19. prosinec v devět hodin.

V osm hodin ráno vyrazila dvě služební vozidla s naloženou dýchací technikou v – 16 stupňovém mrazu do saského města Žitava, kde na nás čekal instruktor protiplynu herr. Sedlacek :-). Jakmile byly v přípravné místnosti všichni hasiči včetně techniky, následovalo poučení všech účastníků, podpis účastníků o proškolení s nezbytnou otázkou na aktuální zdravotní stav a poté již seznámení s konkrétními podmínkami výcviku.

Slovo úvodem

Trenažér v Žitavě je vybudován v podzemních (resp. sklepních) prostorách centrální hasičské stanice. V Sasku jsou státní hasiči pouze ve městech nad 100 tis. obyvatel, v ostatních městech a obcích jsou pouze dobrovolní hasiči. Ve větších městech jsou hasičské stanice s profesionálními příslušníky, jedná se však vždy pouze o dobrovolné hasiče placené z městských prostředků (tedy jakési JPO II).

Žitavská stanice má cca 1000 zásahů ročně, z nich však pouze 4 % tvoří požáry a další zásahy, ostatní výjezdy jsou pro město, tedy čištění silnic, kanalizace, práce ve výškách a další v podstatě hospodářské práce. Město tedy patřičně svých zaměstnanců využívá a nestává se, aby v rámci pracovní doby nevyjížděli. Početní stav hasičů na stanici je 24, na směně slouží většinou 5-6 hasičů.

Výjezd tvoří velitel, který vyjíždí velitelských off-roadem, v kterém má veškerá potřebná data pro většinu objektů ve městě a okolí (pro zajímavost např. v kartách domu s pečovatelskou službou se aktualizují i jména ubytovaných). Za ním vyjíždí první výjezd 1+3 v klasické CASce a jako další vozidlo pouze s řidičem vyjíždí podle zásahu CASka s větším objemem vody, nebo žebřík. Současná početní stav hasičů na stanici v Žitavě je oproti NDR na polovičce.

O polygonu

Vlastní polygon tvoří 4 samostatné místnosti, z nichž první tři jsou propojené, samostatnou místnost tvoří komora s kouřostrojem, kde se na závěr zkouší minutovým pobytem těsnost dýchací techniky. Ve vstupní místnosti, která je s dispečinkem propojená proskleným oknem, se dvoučlenné hlídky hasičů doustrojí, aktivují dýchací techniku a nahlásí aktuální tlak v dýchacím přístroji. Poté se jeden z hasičů vydá na nekonečný pás, na kterém musí vydržet chůzi rychlostí 6 km/hod. po dobu minuty a třičtvrtě. Stejnou dobu „jede“ druhý hasič na kole, kde minimální rychlost šlapání hlídá bdělé oko červené diody. Po vystřídání a absolvování těchto disciplín se oba připraví na nekonečném žebříku, po němž na splnění disciplíny musí jednotným tempem vylézt 24 metrů (cca 90 schodů).

Zde se projevily počáteční obavy našich německých kolegů, kteří nás na úskalí žebříků upozorňovali (právě po žebřících je možné udělat menší pauzu a při vydýchání nabrat další fyzické a hlavně psychické síly). Čtvrtou disciplínou první místnosti je prolézačka tlakovou nádobou, kde je zapotřebí jedním vrchním víkem vlézt, slézt po žebříku dovnitř, podlézt dvě překážky a druhým žebříkem přes víko opět vylézt. Zde už musela dvojice tvořit tým, tj. držet druhému víko, pomoci mu dolů, nahoru, první člen otevírá překážky, druhý je zase uzavírá. Před otevřením dveří do další místnosti je provedena kontrola stavu tlaku v dýchacích přístrojích, nezbytná kontrola zdravotního stavu a nahlášení dispečerovi.

Dveře do tepelné komory, kde je teplota mezi 50-60 stupni tepla musí dvojice otevřít „hasičským“ způsobem, tedy prohmatat teplotu dveří a kliky rukou bez rukavic, opět se dostrojit, zakleknout, podržet dveře nohou a poté je pomalu otevřít. Prolezením klecí v této místnosti končí „denní“, tedy umělé světlo, a po uzavření průlezu je další pohyb účastníků ve tmě narušované jen občasným problikáváním modrých zábleskových světel. Použití vlastního zdroje světla, tedy osobních baterek není povoleno.

Místnost je kvůli bezpečnosti pod dohledem infra kamery, ze všech místností je přenášen zvuk do dispečinku a je možné v případě potřeby kdykoliv rozsvítit a po odstranění pojistek se dostat do kteréhokoliv místa výcviku. Po absolvování této místnosti čeká účastníky zmiňovaná kouřová komora a výcvik končí. Na úplný závěr ještě následuje nezbytné nahlášení konečného stavu tlaku v dýchacím přístroji a kontrola zdravotního stavu.

Jen tak mimochodem…

V případě, že účastník přeruší výcvik v průběhu polygonu, nebo v případě, že mu nestačí zásoba vzduchu pro absolvování celé trasy (jako mně :-), neabsolvuje již další části výcviku a je podle německých předpisů na jeden rok vyřazen jako nosič dýchací techniky, tedy není oprávněn nosit na ochranné přilbě červeně olemované kolečko s velkým A. Toto oprávnění získá až po opětovném absolvování tohoto výcviku.

Jen pro informaci – v Sasku používané dýchací přístroje mají zásobu vzduch 1600 l, české Saturny se sedmičkami o zásobě 1400 l byly tudíž v nevýhodě, naopak Pluta se svými 1800 l představovaly výhodu.

Jak to vlastně dopadlo

Výcviku se za jednotku JSDH Varnsdorf zúčastnilo 9 jejích členů, většina z účastníků dokončila výcvik bez větších problémů, během výcviku se však projevilo několik závad na dýchacích přístrojích Meva Pluto 300.

Poznámka fotografa

Všechny fotografie jsou za světla – za to může kvalitní blesk. Jak je zmíněno výše, finální část probíhala za tmy, pouze za bleskání modrých světel. Část můžete vidět na videu.

[googleMap]map[/googleMap]