Sršně, vosy, včeličky

12.07.2008, 06:00 Hmyz

Jelikož kolem bodavého hmyzu, jeho životu a likvidaci, koluje mnoho fám a „zaručených zpráv“, pokusil jsem se společně s místními včelaři připravit článek o nejčastěji se vyskytujících druzích a našemu vzájemnému společnému soužití.

Motto: Albert Einstein: „Žádné včely = žádné rostliny = žádní živočichové = žádní lidé“

Množství hmyzu v roji:

včela medonosná – 10 až 100 tisíc kusů
vosa – stovky až tisíce kusů
sršeň – desítky až stovky kusů
čmeláci – kusy až desítky kusů

Včely

Délka života včel: matka žije roky, dělnice měsíce, trubec týdny a žihadlo k bodnutí používá výhradně dělnice.

Včelí roj – proč se rojí včely? Jedná se o přirozený způsob rozmnožování včel, který se snaží včelař omezit – v případě odletu roje se jedná o značnou finanční i chovatelskou škodu, včelař je nešťastný, odtud také pochází výraz „uletěly mu včely“. Rojení spouští většinou velké teplo, sucho, bezvětří – tedy téměř ideální počasí, zejména po delším období deště. Včely se rojí proto, že včelstvo potřebuje změnit prostředí a to buď z důvodu že je hodně potravy a mají málo místa, nebo malý komfort úlu nebo naopak málo potravy pro roj. Rojení způsobuje ozdravení včelstva. Roj letí vždy na jih, proto místo včely odkud uletěly, hledáme vždy na sever od roje! Roj včel letí většinou nízko, a pokud uletí poprvé, sedají většinou poblíž (cca 500 m) od úlu (královna špatně létá). Jelikož si roj na cestu nabírá do medného váčku zásoby medu tvořící až 1/3 své hmotnosti, jsou včely při rojení těžké, neagresivní a téměř neútočí. Pozor však včely dráždí intenzivní pachy jako alkohol, pot (i koňský), koncentrované parfémy a také sladké (zmrzlina, cukrová vata, sladké ovoce). Roj usedá téměř kamkoliv i na zem, ale zejména na místa, kde roj již někdy byl (zůstává tam ve stopách vosku uložený pach). Pokud roj letí, není nutné se jej bát a spíše jej pozorovat.

Jak postupovat: našel jsem (vidím) roj:

pokud znám nejbližšího včelaře na sever od místa nálezu roje, upozorním ho,
kontaktovat dozorčího MP, který:
1. vždy se pokusí podle tabulky a mapky dodané včelaře pokusí kontaktovat včelaře na sever od roje, případně zdravotního referenta místního Českého svazu včelařů (ČSV),
2. pokud je roj na budově veřejného zájmu, majitel objektu alergik, nebo v případě zájmu včelaře na nepřístupném místě kontaktovat hasiče
3. pokud roj nevadí, ponechat na místě a pozorovat, roj většinou do druhého dne uletí, nebo se někde usadí natrvalo (strom, stará skříň, půda, prázdný úl apod.).

Úloha hasičů při odchytu roje:

pomoc staršímu včelaři zejména výškovou technikou,
LIKVIDACE roje, neznámý roj se na základě rozhodnutí hygienické služby se MUSÍ vždy zničit (nevypouštět do volné přírody, nebrat pro jiného včelaře) z důvodu vysokého rizika zavlečení nemocí do vlastního hospodářství. Včely si navzájem mohou vykrádat zásoby a přitom hrozí riziko přenosu eventuelních nemocí mezi včelstvy.

Čeští včelaři jsou vyhlášeni kvalitním medem, voskem a dalšími výrobky, zároveň představují špičku v ekologickém celoplošném ošetřování a léčení včelstev.

Útoky včel – zatímco např. komáři a ovádi nás napadají a bodají stále, máme daleko větší obavy z občasného bodnutí včelou. Musíme si uvědomit, že účelem bodnutí včely je zahnat, či zastrašit nebezpečí hrozící včelstvu pomocí jedu i za cenu smrti jedince. Při bodnutí včelou zůstává v ráně žihadlo s odtrženým plným jedovým váčkem, které ještě chvíli „pumpuje“ do vetřelce jed, proto jej musíme vždy rychle odstranit vyškrábnutím (odškrábnutím) nehtem, případně nožem apod. a ránu rychle opláchnout studenou vodou. Žihadlo nesmíme nikdy mačkat – vpravení další dávky jedu do organismu! POZOR – bodavý hmyz při útoku (nejen na člověka, ale i na jiné druhy) útočí vždy na hlavu, na obličej a na měkké tkáně mezi oči, rty apod.!

Reakce na bodnutí včelou (případně dalším hmyzem) rozeznáváme dvě:

toxická reakce organismu člověka (adekvátní odpověď) bolest, zarudnutí, pálení, svědění, VÝRAZNÝ MÍSTNÍ otok (např. celá ruka),
alergická reakce organismu člověka celkové příznaky, i při bodnutí do ruky nebo nohy nastávají otoky hrdla, nevolnost, dýchací problémy,pocení – v tom případě IHNED přivolat lékařskou pomoc, NEVÁHAT může se jednat o zdraví ohrožující stav.

V případě bodnutí hmyzem do dutiny ústní, jazyka, případně hrtanu po požití hmyzu (včela, vosa) při pití, případně při vdechnutí – ledovat dutinu ústní (cucat led), IHNED přepravit pacienta k lékaři nebo do nemocnice (nečekat na záchranku – raději TAXI nebo vlastní doprava) a s postiženého neustále nutit mluvit, nebo zpívat (reakce hlasivek, omezení šoku).

Vosy a sršně

Žijí v koloniích (hnízda), která jsou různá, nejčastěji kulovitá „papírová“, najít je však můžeme také ve zdi, ve starých skříních, na půdách, ve stromech nebo také v zemi. Hnízda jsou vždy jednoletá, a po skončení sezóny zůstávají trvale prázdná. Pokud hnízda a výskyt obyvatelům vadí je možné je zničit. Pokud se hnízdo zničí ve dne je menší riziko, neboť většina produktivního hmyzu je mimo hnízdo a ostatní včely bez matky se rozptýlí a zahynou. Vždy je však nezbytně nutné zničit matku roje.

Sršně

V Česku žije jediný druh sršně – sršeň obecná (Vespa crabro). Jedná se o dravce, kteří se živí především jiným hmyzem. Sbírá také sladké ovocné šťávy nebo med z vyloupených včelích hnízd. Sršní žihadlo a jed slouží především k lovu. Sršeň není chráněna zákonem a navzdory obecně vžité představě o agresivním chování, útočí na člověka téměř jen při obraně hnízda nebo přímého útoku na sršeň. Její jed je méně toxický než jed včely medonosné, jeho množství je však větší a tak bodnutí může být nebezpečné pro přecitlivělé osoby, u kterých hrozí rozvoj anafylaktického (alergického) šoku.

Čmeláci

Jedná se o velmi užitečný hmyz. Hnízdo, v němž žije pouze několik, výjimečně desítek, kusů je zapotřebí vhodně chránit proti poškození, např. postavením ohrádky z pletiva s dostatečně velkými oky. Nikdy neútočí bez důvodu, bodnutí způsobuje intenzivní bolest.

Med a další produkty

Stejně jak o včelách, tak i o medu koluje mnoho fám. Jedna z nich je, že kvalitní med musí být tekutý. Opak je pravdou. Med, který nekrystalizuje je vždy podezřelý. Většinou je ohřátý nad 80o C. Výjimkou je med akátový, který nekrystalizuje až několik let. Nejlepší ochranou medu, pokud jej chceme mít v tekuté podobě, je jeho pomalé ohřátí ve vodní lázni při teplotě maximálně 50o C nebo jeho našlehání(provádí většinou sám včelař), poté již nekrystalizuje. Ohřevem v mikrovlné troubě v medu ničíme enzymy a tím jej nevratně poškozujeme. Ideální je med místní, jelikož pochází z místních rostlin s obsahem jejich pylu. Podávání tohoto medu nejlépe celoročně může snižovat riziko alergické reakce na pyly místních rostlin.

Právní podklady jsou uvedeny jako příloha článku

Článek připravil Jiří Sucharda, velitel JSDH Varnsdorf na základě rozhovoru Josefa Dvořáčka, zdravotního referenta a Jakuba Bartla, chovatele, oba z ČSV MO Varnsdorf. Článek není oficiálním stanoviskem ČSV.

Hasiči museli chránit vesnici před útočícími včelami

Na závěr jako kuriozitu uvádím v doslovném znění článek z Hasičských rozhledů, Věstníku České zemské hasičské jednoty, ročník XXXIX, číslo 14, str 235, vydáno v Praze 25. července 1933. Musíte uznat, že by se ani dnes za jeho dramatičnost nemuselo stydět hlavní televizní zpravodajství.

Jevištěm neobyčejné bitvy se stala obec Jalšové u Hlohovce. Jistý tamní rolník vozil z lesa dříví, a to nedaleko myslivny. Nadlesní má zde uprostřed lesa vzorný včelín a jak se zdá, v lese pěstované včely se lekly dopravního prostředku, tak jako se vesničtí koně lekají automobilu a ptáci letadel. Podrážděná včela útočí, místo aby prchla. Nadlesního včely napadly koně. Nejdříve jen několik, ale najednou se vznesly ze všech úlů a tisíce a tisíce se jich vrhlo na koně. Ubohým koním přispěchal na pomoc kočí, ale i on byl strašně pobodán. Koně se splašili, rolník se marně snažil je zadržet, jeden z nich po něm skočil, pokopal ho a rolník zůstal v bezvědomí ležet na zemi. Podrážděné mračno včel sledovalo splašené koně, které v divokém trysku běželi k obci a uprostřed návsi klesli k zemi. Nepřehledné houfy zdivočelých včel vrhly se na vše, co bylo živé. Poštípaly lidi a zvířata. Obyvatelstvo zde nejdříve stálo úplně bezradno, nemělo zbraně proti neobvyklému nepříteli. Konečně někomu napadlo, že by se měl založit oheň. Rychle se počala snášeti sláma a na několika místech v obci se zapálila. Když již byl oheň, vyrukovalo také hasičstvo se stříkačkou. Nejdříve počali hasiči mocnými proudy vody zaháněti rozvášněné včely. To se jim také za dloubou dobu podařilo a nepřítel byl vyt1ačen za hranice obce, zanechav na místě tisíce mrtvých. Odtud se hasiči vrátili a uhasili ještě hořící slámu, aby nedošlo k neštěstí. Obyvatelstvo obce vyvázlo z bitvy s opuchlými obličeji, ne tak rolník koně, kteří byli přepadeni již v lese. Rolník byl s těžkým zraněním, které mu způsobil zdivočelý kůň, dopraven do nemocnice. Jeho stav jest velice vážný, neboť kromě zranění, jest hrozně poštípán. Jeden z koní za krátko na místě zdechl, druhý úplně oslepl v důsledku poštípání od včel.

Přílohy článku:

Hasiči.Varnsdorf.cz

Sršně, vosy, včeličky