Léto je letos opravdu parné a s ním také typické bouřky doprovázené nejen hromy, ale také blesky. Počet bouřkových dní za rok se pohybuje v rozmezí 25-40 a blesky každoročně způsobí několik požárů lidských obydlí. Jen v loňském roce 2005 hasiči evidovali 66 požárů od blesku, bylo přitom zraněno 9 osob a způsobeny škody ve výši zhruba 9,8 milionu korun.
Blesk je silný elektrický výboj vzniklý v atmosféře. Úder blesku lze chápat jako zkrat mezi mrakem a zemí, kdy se výboj sestupující z mraku setká s výbojem ze země. Takový výboj o několika desítkách až stovkách tisíc ampér může nejen způsobit požár, ale kvůli tzv. přepěťovým impulsům i značné škody na elektrických a elektronických přístrojích a zařízeních, a co hůř, zapříčinit i úrazy lidí elektrickým proudem.
Na vzniku těchto neštěstí se však bohužel často podílí lidská nedbalost. řekněme si tedy ve stručnosti, jaká nebezpečí nám a našim obydlím v souvislosti s blesky hrozí a jak se jich vyvarovat.
V prvé řadě je nutno mít v pořádku hromosvodní soustavu (bleskosvod). Bleskosvod slouží především jako vnější ochrana budov před poškozením bleskem a před vznikem požáru od blesku. Také osoby nacházející se uvnitř nebo vedle objektu by měly být díky tomu chráněny před zraněním či dokonce smrtí kvůli průchodu bleskového proudu.
Vnější ochrana budovy proti účinkům blesku funguje následovně: jímací soustava – tedy jímací tyč a jímací vodiče – zachytí přímý úder blesku do objektu, bleskový proud je bezpečně sveden pomocí systému svodů do uzemňovací soustavy, která ho rozvede v zemi. Za podmínky, že je uzemnění správně zapuštěno do země a dostatečně odizolováno od samotné budovy, pak v zemi dojde k bezpečné neutralizaci blesku.
Zde platí jedno velice důležité pravidlo: Nesnažit se vše dělat svépomocí a při výběru zařízení dát na radu kvalifikovaných odborníků. Instalaci a údržbu hromosvodní soustavy bychom určitě měli svěřit odborné firmě – ostatně jako v případě všech záležitostí, souvisejících s elektřinou.
Stejně jako všechny zařízení mající souvislost s elektřinou, musí být každá hromosvodní soustava udržována v provozuschopném stavu a procházet pravidelnou revizí. Ta by měla být provedena licencovaným revizním technikem přinejmenším každých 5 let u běžných objektů, v případě více rizikových budov (kde např. hrozí nebezpečí požáru a výbuchu) pak jednou za dva roky. Revize se rozhodně vyplatí, protože pokud není bleskosvod v pořádku, je to pro objekt i jeho obyvatele ještě nebezpečnější, než kdyby tam žádný nebyl.
Nutné je také dávat pozor na mechanickou pevnost a na ošetření bleskosvodu proti korozi. Zvlášť opatrně postupujte v případě, že rekonstruujete budovu. Po skončení prací nezapomeňte celou hromosvodní soustavu znovu uvést do funkčního stavu.
Bleskosvod musí mít instalovány zejména ty budovy, kde opravdu existuje reálné ohrožení a kde by mohl blesk ohrozit život a zdraví osob nebo způsobit značné majetkové škody. Jedná se například o činžovní domy, školské či zdravotnické budovy, průmyslové objekty, stavba na návrší atd. Záleží na odpovědnosti každého z nás, zda na svém rodinném domě, chatě či chalupě nechá nainstalovat hromosvodní soustavu, každý by si však měl uvědomit i rizika vyplývající z nedostatečně chráněného majetku. Stejně jako v případě jiných protipožárních opatření, také v ochraně proti blesku a obecně přepěťovým impulsům se rozhodně nevyplatí šetřit. Pokud je hromosvodní soustava v pořádku, ochrání nás před následky 99% úderů blesku.
Zdroj: http://www.mvcr.cz
Zpracoval por. PhDr. Petr Kopáček,
tiskový mluvčí MV-Gř HZS čR