Dnes Vás pozveme na úvod do světa hasících přístrojů. Dozvíte se něco o jejich typech, na co se používají a na co se nesmí použít.
Vznik hasicích přístrojů řadíme někdy do doby konce 19. a začátku 20. století. Prvním předchůdcem dnešních hasících přístrojů byly tzv. Extintéry (francouzky Extiquers, anglicky Extinguishers), což bylo částečně samohasicí zařízení, které se buï umísťovalo do požárně nebezpečných prostorů (za trámy, do sena apod.) nebo se vhazovalo přímo do ohně. Extinktéry byly skleněné, mosazné, papírové, bakelitové (plastové) nebo plechové. Těmto zařízením se také přezdívalo granáty, jako hasební látky obsahovaly různé kapaliny (chemické látky), prášky apod.
Ve dvacátých letech 20.století nastal pravý rozvoj „klasických“ hasicích přístrojů tak, jak je známe ze současnosti. Na obrázcích a v dalším textu sami zjistíte, že kromě změny tvarů a občasné výměny hasicího média se totiž již dramaticky nezměnila. Velmi se dbalo na vzhled, materiálem byly většinou barevné kovy (bronz, mosaz a bílá mosaz), hasící přístroje byly bohatě zdobené. časem se přešlo více k funkcionalismu, dnes se k designu znovu vracíme a zvláště přístroje určené pro interiéry jsou leckdy velmi atraktivního vzhledu.
Mezi nejznámější české výrobce patří určitě firma Titan, dnes Kovoslužba Praha (www.kovosluzba-hp.cz) se sídlem ve Strašnicích, dále liberecké Albeco (www.albeco.cz), chebské Esto (www.esto.cz) a dříve také javornická Praga. Ze zahraničních je to asi východoněmecký Neuroppin.
Základem je trojúhelník hoření, kde bez jediné strany nemůže oheň vzniknout. Zabránit požáru, nebo hasit tedy můžeme pouze odstraněním, nebo zmenšením jedné strany tohoto trojúhelníka
Občas se také používá termín ohňový trojúhelník
Je to činnost, která zamezuje hoření a to (podle trojúhelníku hoření) zejména:
V praxi se využívají zejména dva poslední způsoby.
Princip hašení je přerušení procesu hoření. Toho lze dosáhnout ochlazováním, izolací, zřeïováním atmosféry hoření, zpomalováním chemické reakce v pásmu hoření a nebo kombinací uvedených způsobů.
Víte, že z jednoho litru vody se nám při změně skupenství vytvoří přibližně 1700 litrů páry?
Třída A | – požáry pevných látek zejména organického původu, jejíž hoření je obvykle provázeno žhnutím |
Třída B | – požáry kapalin nebo látek přecházejících do kapalného skupenství |
Třída C | – požáry plynů |
Třída D | – požáry kovů – ZRUŠENÁ |
Třída F | – požáry tuků (jedlých)- NOVě od roku 2002 (v USA a Kanadě je to třída K (Kitchen-kuchyně)) |
Tato klasifikace je zvlášť užitečná při hašení požárů hasícími přístroji.
Vzhledem k tomu, že klasifikace je určena podle druhu hořlavé látky, není určena zvláštní třída požáru zahrnující elektrické napětí.
Vhodný: pro hašení požáru pevných látek např. dřevo, papír, uhlí, textilie, guma a výjimečně použitelné k hašení menších množství hořlavých kapalin mísících se s vodou jako líh, éter apod.
Nevhodný: pro hašení hořlavých kapalin nemísících se s vodou jako benzín, motorová nafta, minerální oleje, dále k hašení hořlavých plynů a k hašení látek, materiálů a zařízení, kde je nebezpečí škod promáčením vzhledem k cennosti.
Nesmí být použit: k hašení elektrických zařízení pod proudem a v jejich blízkosti, lehkých a hořlavých alkalických kovů, termitů, karbidu vápníku apod. stlačená voda!
Vhodný: pro hašení pevných látek a hořlavých kapalin nemísících se s vodou, jako benzín, motorová nafta, minerální oleje, tuky apod.
Nevhodný: pro hašení hořlavých kapalin mísících se s vodou a dále hořlavých kapalin nízkovroucích t.j. na úrovni okolní teploty a níže jako petoleter, ditileter, monochloretan a k hašení hořlavých plynů.
Nesmí být použit: k hašení elektrických zařízení pod proudem a v jejich blízkosti, lehkých hořlavých a alkalických kovů, termitů, karbidu vápníku apod.
Vhodný: pro hašení požárů hořlavých kapalin, plynů a elektrických zařízení pod proudem do 110 kV i pro plasty hořící plamenem.
Nevhodný: k hašení požárů pevných hořlavin typu dřeva, uhlí, textilií a k hašení jemné mechaniky a elektroniky.
Nesmí být použit: k hašení lehkých hořlavých a alkalických kovů, volně uložených kusovitých, vláknitých apod. materiálů pro nebezpečí požáru a případný výbuch!
Vhodný: k hašení elektrických zařízení pod proudem, hořlavých kapalin, plynů, potravin a k využití pro laboratoře, jemnou mechaniku a elektronická zařízení.
Pozor!!! Sníh oxidu uhličitého dosahuje teplotu -76°C a při styku s pokožkou je nebezpečí omrzlin.
Nevhodný: pro požáry tuhých hořlavin typu dřeva, textilií, uhlí na otevřených prostranstvích s velkou výměnou vzduchu.
Nesmí být použit: k hašení lehkých hořlavých a alkalických kovů, hořlavých prachů a volně uložených kusovitých, vláknitých a pod. materiálů pro nebezpečí výbuchu a rozšíření požáru!
Vhodný: na hašení hořlavých a lehce hořlavých kapalin, hořlavých plynů a zařízení pod elektrickým napětím. Mohou se použít na tuhé hořlavé látky a materiály.
Nevhodný: pro požáry organických prachů (uhelný, textilní, obilný).
Nesmí být použit: k hašení v uzavřených a špatně větraných prostorách!
Každý z těchto druhů může být vyhotovený jako: